Yzop lékařský je naší oblíbenou bylinou.
Sušíme ho na čaj, na inhalace, destilujeme z něj květovou vodu a získáváme éterický olej, nakládáme ho do oleje a děláme z něj i mastičku na přání.
Yzop je úžasný i jako koření!
Rodové jméno “Hyssopus” pochází z řeckého hys – vepř a ops – tvář, pro podobnost květní koruny s prasečím rypákem. Také je možné, že pochází z hebrejského ezob – posvátná bylina.
Yzop používali pro náboženské účely jak Hebrejci, tak i Řekové, kteří svázanými bylinami zametali a očišťovali chrámy a jiná posvátná místa. Yzop sloužil také v očistných rituálech malomocných.
Je to silně aromatický polokeř zdomácnělý na skalách ve Středomoří a v Přední Asii.
U nás se jen občas pěstuje v teplejších oblastech jako léčivka nebo pro koření. Zásluhou řádu benediktýnů se dostal do klášterních zahrad a odtud do venkovských zahrádek a našel rychle uplatnění jako koření i jako léčivá rostlina při prsních a žaludečních onemocněních.
Léčivou drogou je kvetoucí olistěná nať, která obsahuje silici, hořčiny a třísloviny. Svým účinkem se nejvíce podobá šalvěji.
Užívá se proti pocení, podporuje trávení, povzbuzuje chuť k jídlu, doporučuje se proti katarům horních cest dýchacích, proti kašli i proti astmatickým obtížím.
Zevně lze yzop použít jako dezinfekční prostředek do koupelí nebo i jako kloktadlo při zánětu hrtanu a mandlí. Uplatnění nachází hlavně v lidovém léčitelství.
Nálev z květenství se v léčitelství používá proti kašli, kataru, revmatismu, bolesti v krku a jako prostředek napomáhající trávení.
Může se použít k léčbě plicních potíží a k povzbuzení chuti k jídlu. Také se uvádí, že k zevnímu použití se mohou připravit z listů placky nebo pleťová voda, kterou se ošetřuje bodnutí a kousnutí hmyzem, řezné rány, pohmožděniny a infekce uší a očí.
Yzopem smíchaným s jablečníkem se také často léčí kašel a nachlazení.
Podporuje trávení, má dezinfekční účinky, zmírňuje nadýmání, pomáhá při bronchitidě a pocení.
Yzop se užívá zejména při léčbě průdušek (zahlenění, kašel, bronchiální zánět, astma apod.), kde působí desinfekčně až antibioticky a podobně působí i na močové ústrojí.
Příznivě působí i v oblasti trávicího traktu, účinný je při zánětech, dyspeptických potížích spojených s nadýmáním či chronickém střevním kataru.
Působí jako mírné tonikum, stimuluje organismus, čehož lze výhodně využít zejména při léčbě starších osob. Za studena podávaný zabraňuje pocení (hlavně nočnímu a klimakterickému).
Yzop se suší nebo zmrazuje. V kuchyni se přidává do masitých pokrmů, paštik, nádivek, ke grilovaným masům, ke skopovému a k rybám. Je nepostradatelný v bylinných likérech.
Historie používání yzopu, blízkého příbuzného třeba saturejky, sahá k počátkům lidské civilizace.
Zmiňují ho i některé překlady Bible: „Vyčistíš mne s yzopem a já budu čistý.“ Právě k očistě chrámů a kostelů a jiných posvátných míst byl používán a pěstován kněžími od antiky po středověk. Očistné účinky však nemá hyzopek, jak mu v Čechách říkali, jen „duchovní“, ale i praktické: drť či celé větvičky ve spíži či podél stěn odrazovaly dotěrný hmyz, odvarem se bojovalo s vešmi, blechami, kašlem, žaludečními problémy i s malomocenstvím. Díky svému aroma se stal yzop přirozeně i oblíbeným kořením.
Zevně se yzop formou obkladu či koupelí hodí na dezinfekci a hojení ran, šrámů a ekzémů, na infekce očí a uší, či na hmyzí bodnutí nebo pokousání. Yzop se doporučuje také při bolestivé menstruaci a nočním pocení, uklidňuje nervy, mírně zvyšuje krevní tlak a silně stimuluje celý organismus. Yzopový olej se používá při masážích ochrnutých končetin (po mrtvici apod.). Předmětem výzkumu je schopnost yzopu léčit opary a snad i HIV.
Jak bylo řečeno, yzop je mocná léčivka, svými účinky podobná šalvěji, a proto je třeba k ní přistupovat s respektem a užívat s mírou.
Vysoké koncentrace stimulujících látek totiž mohou způsobit křeče a epileptické stavy.
Yzop nesmí užívat těhotné ženy a nedoporučuje se ani při stavech nervozity a podráždění.
zdroj celostnimedicina.cz
foto vlastní
