PODBĚL LÉKAŘSKÝ (Tussilago farfara L.)


Zdroj Maria Trebe Zdraví z boží lékárny

PODBĚL LÉKAŘSKÝ     (Tussilago farfara L.)

Z jara, když naše louky a stráně nemají ještě ani trochu zeleně, vystrkuje podběl, jako prvý, své žluté kalichy květů.

Na vlhkých půdách, holých stráních, štěrkoviskách, úhorech a rumištích najdeme celé polštáře květů podbělu, které vyhánějí ze země asi 2 měsíce před listy. Včely a hmyz na nich nacházejí svou první potravu. Roste pouze v hlinité a jílovité půdě, je, dá se říci, znakem této půdy. Jsou to květy, které si můžeme nasbírat do zásoby na zimu.

Můžeme je používat s nejlepším úspěchem pro jejich schopnost uvolňovat hleny a pro jejich protizánětlivé účinky, zejména při zánětu průdušek (bronchitidě), kataru hrtanu a hrdla, astmatu, při zápalech pohrudnice, ba dokonce i při začínající tuberkulóze plic. Při zdlouhavém kašli a trýznivém chrapotu by se měl častěji pít během dne horký čaj z podbělu oslazený medem.

Později v květnu vyrůstají listy, které jsou navrchu zelené, na spodní straně stříbřitě bílé. Používáme je na přípravu polévek a jarních salátů, protože obsahují vitamín C. Jelikož listy obsahují více účinných látek než květy, sbíráme je také, abychom mohli připravit čaj ze směsi květů a listů. Počínaje přírodními lékaři starověku až po kněze Kneippa, všichni souhlasně podběl chválí.

Čerstvé umyté listy, rozmělněné na kaši a přiložené na prsa, pomáhají při každém těžkém onemocnění plic, při růži, při poranění tkání doprovázeném modročervenými otoky, ba dokonce i při zánětu hlenových váčků. Léčivé účinky těchto obkladů z kaše jsou obdivuhodné. Obklady ze silného odvaru listů podbělu se používají proti skrofulózním vředům.

Při chronickém zánětu průdušek (chronické bronchitidě), provázeném opakujícím se záchvatem, obtížích při dýchání (záduše), mají se vícekrát během dne vdechovat páry z podbělu, a to z květů i listů. V krátkém čase se dostaví velká úleva. Oteklé nohy bychom měli častěji koupat v záparu z listů podbělu. Z listů podbělu můžeme připravit i sirup, který se osvědčil při chorobách plic a průduškových katarech (bronchiálních katarech). Do hliněného hrnce nebo do sklenice od okurek klademe postupně vrstvu listů a vrstvu přírodního cukru, necháme usadit a postupně doplňujeme, až je nádoba plná. Potom dobře zavážeme dvěma či třemi vrstvami silného pergamenu nebo celofánu a postavíme v zahradě na chráněném místě do jámy v zemi. Na to položíme desku a celé zasypeme zeminou. Rovnoměrná teplota vyvolá kvasný proces. Po osmi týdnech hrnec či sklenici vykopeme a získáme sirup, který jednou či dvakrát převaříme. Vychladlý sirup plníme do malých sklenic se širokým hrdlem. Tento sirup nás nejlépe ochraňuje v zimě a v době chřipek. Užíváme ho po lžičkách.

Těm, kdo trpí astmatem, mají trvalé poškození průdušek (bronchů) a těžkosti po kouření, vynikajícím způsobem poslouží na jaře dvě až tři lžičky čerstvě vytlačené šťávy z listů, kterou pijeme v masovém vývaru anebo v teplém mléce. Při zánětu žil si můžeme vyrobit z čerstvých rozmělněných listů a čerstvé smetany mast, kterou natíráme na zanícené místo a zlehka ovážeme ručníkem. Čerstvě vytlačená šťáva z listů podbělu, nakapaná do ucha, pomáhá při bolestech v uchu.

Chceme-li mít čaj, který uvolňuje hleny při kašli, pak smícháme rovným dílem květ a list podbělu, květ divizny, nať plicníku lékařského a listy jitrocele. Z této směsi spaříme dvě čajové lžičky v 1/4 litru vody. Denně vypijeme po doušcích 3 šálky teplého čaje přislazeného medem.

 

ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ

 

Čaj:          Jednu čajovou lžičku květů vrchovatě naplněnou (později květů a listů smíchaných

rovným dílem) jen spaříme v 1/4 litru vody a necháme krátce vyluhovat.

Obklad:    Čerstvé listy rozmělníme – rozmačkáme na kaši a přiložíme.

Inhalování: Vrchovatou polévkovou lžíci květů a listů spaříme a vdechujeme páry pod ručníkem. Zopakujeme vícekrát denně.

Koupel nohou: Naplněnou dvojitou hrst listů spařených vodou necháme vyluhovat krátkou dobu a pak 20 minut koupeme nohy.

Čerstvá šťáva: Umyté čerstvé listy odstředivkou zbavíme šťávy.

Sirup a čajová směs proti kašli a chrapotu: viz předcházející text.