Roste na polích, v hlinité půdě, na lesních lukách a na rolích mezi obilím, kukuřicí, jetelinou, brambory a řepou. Stále více a více jej vytlačují přehnaným umělým hnojením a chemickým ničením plevele. Najdeme ho ve velkém množství po zimě, když bylo hodně sněhu a po vlhkém jaru. Na rozdíl od heřmánku „římského“ (rmenec sličný), má květní lůžko duté, vůni kořenitou a příjemnou. Bližší popis této známé rostliny určitě není nutný. Od května do září sbíráme květy za slunečného dne. Nikoho nepřekvapím tvrzením, že heřmánek je „všelékem“, zvláště pro malé děti. V každé rodině by měl být dítěti podáván heřmánkový čaj především při křečích a bolestech v bříšku. Pomáhá při nadýmání, průjmu, vyrážkách, bolestech žaludku, při poruchách menstruace, vynechání měsíčků a různých jiných bolestech břicha, při nespavosti, horečce, bolesti ran a zubů, při zánětu nadvarlat.
Heřmánek napomáhá pocení, mírní křeče a upokojuje, kromě toho působí protizánětlivě a dezinfikuje, především sliznici. Zevně se heřmánek používá na obklady a oplachy při zanícených očích při zánětu spojivek, při svrbění a mokvavých kožních vyrážkách, na kloktání při bolesti zubů a na umývání ran. Jsme-li rozmrzelí, měli bychom vždy vypít šálek heřmánkového čaje: upokojení hněvu se dostaví dříve, než by se poškodilo srdce. Vřele mohu doporučit polštářek ze suchých rostlinek jako teplý obklad na bolavá místa.
Tišivě působí i koupele a umývání, neboť heřmánek má dobrý vliv na celý nervový systém. Při těžkých chorobách a stavech vyčerpanosti se budete velmi rychle cítit zdravými a vnitřně uklidněnými. Také při pěstění krásy by se nemělo zapomínat na heřmánek. Když si jednou týdně umýváte tvář heřmánkovým nálevem, pak uvidíte, jak vám kůže pokvete a tvář dostane zdravou barvu. Heřmánkový nálev by měl být používán i při umývání vlasů, zvláště máte-li je světlé. Takovým mytím se stanou vlasy vzdušnými a získají pěkný lesk.
Heřmánek ulehčuje stolici, přičemž nemá projímavé účinky. Proto je vhodný na vnitřní léčení zlaté žíly (hemoroidú), zevně ji zase můžete léčit heřmánkovou mastí. Mast je vhodná i při léčení ran. Rychle se zlepší i rýma a katar vedlejších dutin, budeme-li vdechovat heřmánkové páry. Přirozeně, že po takové proceduře musíme setrvat v teplé místnosti.
Heřmánkový olej se používal už ve starověku při neuralgiích a loupání v končetinách. Staří Egypťané považovali heřmánek za květinu Boha slunce, a to pro jeho silné působení proti horečce a teplotě.
Název „matricaria“ se odvozuje od latinského „mater“ = matka, neboť ho používali při ochoření matek a žen. Ve starých bylinkářských knihách se dočítáme, že heřmánkový olej odnímá údům únavu. Jestliže ho uvaříme ve vodě a přiložíme na chorý měchýř, zmírní se bolesti.
Švýcarský kněz, bylinkář a přírodní lékař Johann Kunzle vypráví o jedné selce, kterou sice nazývali „heřmánková čarodějnice“, ale lidé ji často vyhledávali. Pěti nedoslýchavým navrátila sluch tak, že v heřmánkovém oleji pražila mořskou cibuli (může způsobovat alergické reakce – pozn. překl.) a potom častěji kapala do uší teplý olej. Při bolestech očí uvařila heřmánek v mléce a z toho udělala teplý obklad na zavřené oči a ty se zakrátko vyléčily. Dále referuje farář Kunzle: „Jeden tkadlec mohl spát jen vsedě, měl pocit, že se zadusí. Bylinářka ho prohlédla a řekla, že mu neodchází moč, což nemocný potvrdil. Hned musel vypít velkou láhev vína, v němž byl uvařený heřmánek, a to pohár ráno a večer. Potom neuvěřitelně moc močil, nejprve byla moč kalná, pak stále čistější, a po osmi dnech byl muž vyléčený.“
ZPŮSOBY UZIVANI
Čaj: Jednu vrchovatě naplněnou kávovou lžičku dáme do 1/4 litru vody pouze spařit a pak necháme krátce vyluhovat.
Přísada do koupele: Pro koupel ve vaně použijeme dvě dvouhrstě, pro umývání tváře a hlavy pouze jednu hrst heřmánku, spaříme a vyluhujeme.
Obklady: Jednu polévkovou lžíci vrchovatě naplněnou zalijeme 1/4 litrem vařícího mléka, krátce vyluhujeme, scedíme a přikládáme jako teplé obklady.
Pára z heřmánku: Jednu polévkovou lžíci zalijeme litrem vroucí vody. Páry vdechujeme pod ručníkem
Bylinný polštář: Lněný pytlík naplníme usušenými květy a zašijeme, dobře zahřejeme v suché pánvi a přiložíme.
Heřmánkový olej: Lahvičku naplníme až po hrdlo čerstvými květy nasbíranými za slunného dne.
Zalejeme je olivovým olejem, lisovaným za studena. Květy musí být v oleji ponořené. Lahvičku dobře uzavřeme a necháme stát 14 dní na slunci. Uchováváme v chladničce!
Heřmánková mast: 250 g vepřového sádla zahřejeme jako při vysmažování a vsypeme do něho vrchovatou dvouhrst čerstvých květů, směs vzkypí, promísíme ji, přikryjeme a odložíme na noc na chladné místo. Druhý den opět jen mírně zahřejeme a protlačíme přes lněný hadřík. Nejlepší způsob je tento: Lněný hadřík dáme do síta, které položíme do hrnce s nástavkem na vylévání a heřmánkovou mast prolisujeme. Mast se potom rovnoměrně promísí a přeleje do čistých lahviček nebo kelímků. Zdroj Marie Treben
